Můj život začal být naplňován od léta, jelikož jsem začala cestovat po Praze a získala jsem tak nový pohled na dění ve společnosti. Tím chci říct, že dnešní den jsem sice strávila doma, ale odpoledne jsem se vydali do Prahy. S tátou máme hezký kamarádský vztah, a proto nechyběly kecy typu ,,zařadíme na dvojku, na trojku a můžeme jet". Tím nemyslel řazení v autě, ale to auto dělal ze sebe a šel asi 3 metry přede mnou, mně taková zima nebyla, to on není tolik inteligentní, aby si koupil bundu, tahle má zip úplně na ...
Další věc je Starbucks. Docela začínám být jejich člověk. I v téhle zimě mě neodradilo koupit si frappucino a překvapivě z toho byl táta paf, Starbucks totiž strašně nesnášel. Slečna na Václaváku příjemně překvapila a místo řečené ,,Jany" napsala ,,Janička'' (aspoň někdo na mě byl dneska milej). Ani jsem nevěděla, že taková maličkost dokáže tak pozvednout náladu.
Na konec odbočím od již zmíněného výletu, který ani nebyl záměrem tohoto článku, ale záměrem je škola. Blíží se vysvědčení a doufám a všem Vám moc přeju, abyste dostali to, co chcete a když ne tak se kvůli tomu nedejbože pokoušeli o podřezání žil.
Žádné komentáře:
Okomentovat