Přátelé, já jsem pravý příklad toho, jak se na věci doplácí. Určitě znáte můj vztah k Praze, takže minulý týden v sobotu nebyl strávený jinak než v Praze. Jenže ke konci dne se mi nehorázně začala zvedat teplota, měla jsem pocit chladu a nemohla jsem spát. Ani další den teplota neustupovala, naopak, bylo to ještě horší. V noci ze soboty na neděli jsem zvracela, nemohla jsem vůbec spát a navíc jsem se nepotila. Při horečce jsme zvolili zábaly, ale ty nepomohly, a proto jsme chtěli jet na pohotovost. Normálně jsem se převlékla, ale u futer jsem sebou sekla. Další den doktor diagnostikoval virózu. Horečka se mi zvedala jen v noci, a proto za námi následovala další cesta. Sedimentace krve. Hodnota byla vysoká, a proto mi nasadil nejsilnější antibiotika pro děti. A jsem do úterý odsouzena na odpočinek. Žádný. Pohyb. Jsem. V. Koncích. Totálně.
A proč? Pohyb se stal součástí mého života a téměř každý den jsem něco dělala. Plavala, chodila 10km, chodila na spinning a chybí mi to. Potřebuji samozřejmě nějákou energii, aby mělo tělo sílu se s tou bakterií prát. Sušenky, palačinky, slazené jogurty. Alespoň pravidelnost mezi jídly mi zůstala. Těch nejvíce nezdravých věcí se zdržuji.
Po nemoci se chci někam dostat. Dovolená v Chorvatsku byla fiasko a docela mě táhne Vídeň.
Žádné komentáře:
Okomentovat